Skip to Content

 

Cena Vladimíra Hanuše

Cena je udělována za nejlepší publikovanou práci v oboru hmotnostní spektrometrie a je věnována památce Vladimíra Hanuše, předního odborníka, který se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj hmotnostní spektrometrie. V letech 2010 - 2014 bylo toto ocenění udělováno společně s kategorií nukleární magnetické rezonance v rámci společné Ceny Vladimíra Hanuše a Petra Sedmery, od roku 2015 je cena udělována samostatně.

Sponzorem Ceny Vladimíra Hanuše za rok 2017 je společnost Bruker.

 

Podmínky a pravidla hodnocení

Výsledky soutěže

 

Členové hodnotící komise

RNDr. Alexandr Jegorov, CSc. - Teva Czech Industries s.r.o., Opava
prof. Mgr. Jana Roithová, Ph.D. - Univerzita Karlova v Praze
prof. Mgr. Marek Šebela, Dr. - Univerzita Palackého, Olomouc
prof. RNDr. Patrik Španěl, Dr. rer. nat. - ÚFCH-JH AV ČR v.v.i., Praha
doc. RNDr. Miroslav Šulc, Ph.D. - Univerzita Karlova v Praze

 

Vladimír Hanuš (1923-2009) se narodil v Bílé Třemešné, okres Trutnov. Studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zahájil po jejím znovuotevření v roce 1945. V letech 1949 až 1952 absolvoval vědeckou aspiranturu u profesorů Heyrovského a Brdičky. Pracoval na rozvoji teorie nedávno předtím objevených kinetických polarografických proudů a významně přispěl k vypracování způsobu, jak z polarografických křivek stanovit rychlostní konstanty rychlých reakcí. Tyto vynikající práce získaly široký mezinárodní ohlas. Podle Zdeňka Hermana se k obhajobě Hanušovy kandidátské práce vztahuje následující historka: kandidátská práce z oblasti kinetických polarografických proudů udělala na komisi jak rozsahem, tak kvalitou velký dojem, proto komise Hanušovi navrhla, aby práci rozšířil a podal ji jako práci doktorskou. Stal by se tak vůbec prvním doktorem věd v ČSR. Vladimír Hanuš však tuto nabídku odmítl s tím, že nepovažuje za morální použít stejné nebo podobné výsledky k získání dvou titulů, a až do smrti zůstal kandidátem věd. V dnešní době kupovaných a rychlokvašných titulů zní takové vyprávění jako z jiného světa. Zásadní moment v jeho vědeckém životě nastal, když se Hanuš začal na popud osvícených nadřízených spolu se třemi kolegy zabývat konstrukcí prvního hmotnostního spektrometru v Československu. Společně se svými kolegy aspiranty Vladimírem Čermákem, Čestmírem Jechem a Josefem Cabicarem dostal totiž od Jaroslava Heyrovského úkol "seznámit se se spektroskopiemi všech vlnových délek a zaměřit se na perspektivní z nich". Vybrali si hmotnostní spektrometrii a v roce 1950 začali s konstrukcí hmotnostního spektrometru Nierova typu. Od roku 1960 se pak Vladimír Hanuš systematicky věnoval tehdy právě vznikajícímu oboru objasňování struktury složitých organických molekul hmotnostně spektrometrickou metodou. Jeho práce o struktuře přírodních látek (zejména alkaloidů) byly po získání spektrometru s dvojí fokusací v r. 1974 následovány studiemi mechanismu ionizační fragmentace a přesmyku organických kationtů v plynné fázi, které jsou v některých případech považovány za práce průkopnické. Vladimír Hanuš je (spolu s Vladimírem Čermákem) právem považován za zakladatele české a československé hmotnostní spektrometrie a v mnoha ohledech byl ve své době spektrometristou světového významu a jeho jméno je dodnes známo v předních světových laboratořích zaměřených na základní výzkum v hmotnostní spektrometrii.



Dr. Radut | page