Cena Petra Sedmery

     Cena je udělována za nejlepší publikovanou práci v oboru nukleární magnetické rezonance a je věnována památce Petra Sedmery, předního odborníka, který se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj nukleární magnetické rezonance. V letech 2010 - 2014 bylo toto ocenění udělováno společně s kategorií hmotnostní spektrometrie v rámci společné Ceny Vladimíra Hanuše a Petra Sedmery, od roku 2015 je cena udělována samostatně.

Sponzorem Ceny Petra Sedmery za rok 2023 je společnost Teva Czech Industries, s.r.o..

Uzávěrka soutěže pro rok 2023 byla stanovena na 28. února 2023.

Text vyhlášení soutěže pro rok 2023

Složení hodnotící komise

Výsledky soutěže

Petr Sedmera (1942-2010) se narodil v Plzni do učitelské rodiny. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a promoval v r. 1964. Po studiu nastoupil do tehdejší laboratoře speciální anorganické chemie v Řeži, kde se zabýval mimo jiné syntézou hydridů. V roce 1967, pak přešel do Ústavu organické chemie a biochemie, kde začal pracovat v laboratoři Spektrálních metod na nukleární magnetické resonanci, která se pak stala po zbytek života jeho osudem. Během svého pobytu v ÚOCHB se začal zabývat mimo jiné strukturálními studiemi alkaloidů ve spolupráci s prof. Šantavým z Olomouce. Strukturní studium alkaloidů, především námelových alkaloidů, morfinanů, ale i mnoha dalších, se stalo jedním z jeho hlavních zájmů a v této oblasti se stal světově uznávaným odborníkem. Kromě toho ze začal zabývat též výpočetními metodami, které tehdy byly ještě v plenkách. V roce 1971 přešel do Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde byl pověřen založením a rozvojem tehdy ještě velmi nezralých spektrálních strukturních metod pro analýzu přírodních látek a mikrobiálních metabolitů. Již tehdy měl připravenou kandidátskou disertační práci na téma “Stínící efekty polárních skupin v NMR”, kterou mu však nebylo dovoleno obhájit. Nenechal se však lidskou zlobou a stupiditou odradit od pilné a užitečné práce. Například se zásadním způsobem podílel na objevu a popisu jediného původního československého antibiotika Mucidinu, které se pak dostalo až do klinického používání jako antimykotikum. Po roce 1989 konečně mohl obhájit kandidaturu a v září 1990 byl jmenován vedoucím Laboratoře spektroskopické analýzy na MBÚ, kterou vedl až do r. 2006 a kde pak dále až do konce se zápalem pracoval. Kromě své aktivity v laboratoři se též nadšeně věnoval spolkové činnosti - byl velmi aktivní v České společnosti chemické, i v jejím výboru. Tato společnost mu v r. 1995 udělila jedno ze svých nejvyšších ocenění, a to Hanušovu medaili.