Bohuslav_Strauch

 

doc. RNDr. Bohuslav Strauch, CSc.  (1929 - 2017)

  

Na sklonku letošního léta nás zaskočila velmi smutná zpráva o náhlém úmrtí našeho učitele pana doc. RNDr. Bohuslava Straucha, CSc. (22.12. 1929 - 20.8. 2017), vynikajícího spektroskopika a anorganického chemika, vědce i pedagoga, významného činovníka a čestného člena Spektroskopické společnosti JMM, nositele medaile Jana Marka Marci a především báječného člověka, s nímž byla radost se potkávat, pracovat, odborně diskutovat i jen tak povídat o vědě a o životě

Doc. Straucha lze bez nadsázky označit za průkopníka Ramanovy spektroskopie v českých zemích. Již v roce 1960 uvedl doc. Strauch na Katedře anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy do provozu první spektrograf pro měření Ramanových spekter, s rtuťovou výbojkou jako excitačním zdrojem a záznamem spekter na fotografickou desku. Úspěchy těchto prvních měření Ramanových spekter a jejich zahraniční ohlasy umožnily pak doc. Strauchovi získat pro katedru anorganické chemie jeden z prvních komerčně vyráběných Ramanových spektrometrů s laserovou excitací, konkrétně JRS-S1 JEOL s argonovým iontovým laserem, který neobyčejně rozšířil experimentální možnosti měření vzorků i okruh studovaných problematik (např. o resonanční Ramanovu spektroskopii). O historii Ramanovy a infračervené spektroskopie na Přírodovědecké fakultě UK pak doc. Strauch poutavě pojednává v první části článku: B. Strauch, B. Vlčková, I. Němec: Infračervená a Ramanova spektroskopie na katedrách chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze – Od historie k současnosti, Chem. Listy 104, 1210-1219 (2010).

Mezinárodně uznávaná vědecká práce doc. Straucha byla zaměřena především na vibračně spektroskopické studium anorganických sloučenin, zejména komplexů přechodných kovů, a také biologicky významných molekul. Kromě řady původních prací v českých i mezinárodních odborných časopisech najdeme výsledky jeho studií též jako kapitoly v knize M. Horák, D. Papoušek a kol. Infračervená spektra a struktura molekul, Academia, Praha 1974. Neméně významné a velmi úspěšné bylo celoživotní pedagogické působení doc. Straucha, z něhož lze vyzdvihnout zejména systematické úsilí o seznámení nejen studentů, ale i široké spektroskopické veřejnosti s moderními vibračně–spektroskopickými metodami a technikami. Z mimořádně rozsáhlé činnosti doc. B. Straucha v této oblasti připomeňme jeho čtivá pojednání "Laserová Ramanova spektroskopie" a "IČ spektroskopie s Fourierovou transformací" uveřejněná nejprve v 3. a 4. díle knihy "Nové směry v analytické chemii" (ed. J. Zýka, SNTL, Praha 1988), a později, v nové přepracované anglické verzi, v knize "Instrumentation in Analytical Chemistry", Vol. 2, Ellis Horwood, London 1994.

Obdobně byla motivována i činnost doc. Straucha v rámci Spektroskopické společnosti, nejprve v Československé spektroskopické společnosti a posléze ve Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci. V letech 1977–1993 působil jako vedoucí odborné skupiny vibrační spektroskopie a již od roku 1978 organizoval a vedl Kurz měření vibračních spekter, jehož byl též hlavním přednášejícím. Popularita kurzu, měřená jak počtem účastníků, tak jejich zájmem, rok od roku vzrůstala, a tak se k němu od roku 1993 připojil Kurz interpretace vibračních spekter. Ačkoli organizaci a vedení kurzů posléze předal prof. Pavlu Matějkovi, zůstal doc. Strauch fundovaným a oblíbeným přednášejícím i vedoucím interpretačních cvičení na těchto kurzech až do letošního roku. Doc. Strauch velmi dbal, aby tradice kurzů byla spojována s jejich každoroční aktualizací s cílem poskytovat frekventantům kurzů nejen klasické základy vibrační spektroskopie, ale také je seznamovat s nejnovějšími trendy v oblastech pokročilých experimentálních technik i zpracování a interpretaci dat. Velmi pečlivě sledoval podobné kurzy v jiných zemích, a především kontakty s prof. Stegerem a prof. Salzerem na Technické univerzitě v Drážďanech byly velmi inspirativní pro tradičně zachovávanou vysokou odbornou i organizační úroveň kurzů.

Doc. Strauch byl člověkem všestranně vzdělaným s řadou různorodých zájmů, k nimž patřilo výtvarné umění, hudba i historie vědeckého bádání a jeho etika. V popředí jeho zájmu byla osobnost, život a dílo Jana Marka Marci, významného barokního učence a patrona naší Spektroskopické společnosti. Jako zdatný latiník se věnoval českému překladu latinského spisu J.M. Marci Thaumantias – O duze nebeské a o povaze, původu a příčinách jejích zjevných barev z 1648, aby tak umožnil českým spektroskopikům sledovat experimenty, úvahy a závěry o odrazu, lomu a především disperzi světla, které tento skvělý český vědec učinil ještě před I. Newtonem. Je téměř symbolické, že v den, kdy jsme se s doc. Strauchem naposledy rozloučili (25.8. 2017) jsme na webových stránkách Spektroskopické společnosti JMM mohli současně nalézt smuteční oznámení o jeho úmrtí a článek k 350. výročí úmrtí J.M. Marci, k němuž jedním z hlavních informačních zdrojů byl článek doc. Straucha ve speciálním čísle Bulletinu Spektroskopické společnosti JMM z dubna roku 2000. Myšlenkově nás tedy doc. Strauch vlastně neopustil, jen nám předal ten pomyslný „štafetový kolík“. Vzpomínky na něj nás motivují dále rozvíjet českou spektroskopii a posilovat její dobré jméno ve světě, nikoliv v duchu rivality, ale vědeckého přátelství, tvůrčí otevřenosti, vstřícnosti a spolupráce, tak jak to on sám celý život činil.