Skip to Content

 

Krátce ze života Jana Marka Marci

Jan Marek Marci (Ioannes Marcus Marci) se narodil 13. června 1595 v Lanškrouně, kde jeho otec působil jako správce pernštejnského panství. Své základní vzdělání nabyl na české škole v Litomyšli, kam se jeho rodina roku 1601 přestěhovala. V letech 1608-1612 studoval latinská studia na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci, univerzitní studia filozofie pak zahájil roku 1615 na jezuitské akademii v Olomouci. Bakalářem byl promován 9.května 1615  a 18. srpna 1616 získal na stejné instituci titul magistra filozofie. Dále se JMM rozhodl pro studium medicíny na obnovené Lékařské fakultě univerzity v Praze. V roce 1625 sepsal disertaci a byl promován doktorem lékařství. Uvádí se, že při veřejné disputaci před fakultním shromážděním obhajoval text De temperamento in genere (O temperamentu obecně), jiný pramen však disertační spis uvádí v překladu "O epilepsii, nervové mrtvici a ochrnutí".

Roku 1630 se JMM stává  profesorem teoretického lékařství a fyzikem Českého království. V rozmezí let 1638 až 1664 je uváděn jako děkan lékařské fakulty a letech 1662- 1663 jako rektor pražské univerzity. Vedle zmíněných zastával také funkce zemského hygienika, císařského rady a osobního lékaře Ferdinanda III., později také Leopolda I. Roku 1630 se JMM také oženil a postupně se mu narodili tři synové – Jan Jří (později lékař), Filip (nešťastnou náhodou se utopil ve Vltavě) a Jan Ludvík (vstoupil do řádu augustiánů a působil jako kanovník v Zaháni).

V letech 1638-1639 podnikl JMM spolu s hrabětem Františkem Matyášem ze Šternberka cestu do Říma se záměrem jednat o sporu panovníka s jezuity o univerzitu. V Římě se setkal se vzdělaným jezuitou Athanasiem Kircherem, jemuž později odkázal kabalistický rukopis Rogera Bacona, učence 13. století, hojně citovaného v díle Thaumantias. Záměr setkat se s Galileo Galileem se bohužel nezdařil, když údajnou komplikací byly domácí události v právě probíhající třicetileté válce. Přesto je JMM znám jako první český fyzik, který z myšlenek Galilea Galileio vycházel a je až překvapivé, jak byly některé jejich myšlenky a výsledky stejné.

Jan Marek Marci se ve 40.letech účastnil také smírčích jednání ve sporu mezi teologickou a světskou částí na pražské univerzitě. Roku 1647 je veden jako professor primarius et ordinarius - pravděpodobně obdoba dnešního vedoucího katedry či ústavu, resp. jako primář v kruzích lékařských, dále jako starší fyzik Českého království a císařský komorní lékař, císařský rada (1648). 

Téhož roku (1648) byl povýšen za své lékařské zásluhy do šlechtického stavu. Přívlastek z Kronlandu vznikl jako přesmyčka místa jeho narození - Landskron. Do erbu si JMM kromě lanškrounské koruny umístil také duhový oblouk, který symbolizoval jeho hlavní zájem ve fyzikálním bádání. Jan Marek Marci umírá 10. dubna 1667 na mrtvici.

Uvádí se, že se z díla JMM dochovalo 16 spisů. Zmiňme z nich například Idearum operatricium idea (Teorie resp. idea tvořivých ideí - 1635), De proportione motus seu Regula sphygmica (O úměrnosti pohybů neboli pravidlo nárazové - 1639), De proportione motus figurarum rectitinearum et circuli quadratura ex motu (O zákonech pohybu a kvadratuře kruhu dle pohybu - 1648) nebo Philosophia vetus restituta (Obnovená stará filosofie - 1662).

Pro společnost SSJMM je však stěžejním jeho dílo Thaumantias. Liber de arcu coelesti deque colorum apparentium natura, ortu et causis (Thaumantias - O duze nebeské a o povaze, původu a příčinách jejích zjevných barev - 1648). Je to spis věnovaný problémům optiky, mimo jiné odrazu a lomu světla, disperzi světla a vzniku duhy. JMM v něm shrnul výsledky svých experimentů, snažil se v něm vysvětlil podstavu světla a barev když demonstroval, že jednotlivým barevným paprskům náležejí různé úhly lomu a že tyto paprsky při dalších průchodu prismatem už nelze dělit. Z jeho pozorování lomu světla na skleněném hranolu, ohybu světla za přepážkou nebo vlastností duhového zbarvení tenkých vrstev lze usoudit, že vlastně objevil disperzi světla o několik let dříve než Issac Newton.

Jan Marek Marci ovládal latinu, hebrejštinu, řečtinu, italštinu, francouzštinu, španělštinu, němčinu; v pozůstalostních spisech se objevují také české zápisy. Vlastnil velmi cennou knihovnu, kterou odkázal spolu s astronomickými přístroji synovi Ludvíkovi. V Praze zakoupil v dnešní Melantrichově ulici č. 12/472 velký, původem gotický dům, renesančně přestavěný zvaný dříve U zlaté svině, později U zelené lípy, kde měl lékárnu (byl mimochodem zdatný chemik) a na střeše astronomickou pozorovatelnu. Pochvaloval si kvalitu svého dalekohledu při pozorování Jupitera a jeho čtyř satelitů. Na domě je dnes pamětní deska, na které je vedle portrétu JMM znázorněn také například lidský mozek, připomínající, že se vědec zabýval epilepsií a slunce s duhou spolu s lidským okem, pozorujícím lom světelných paprsků, připomínající významný přínos k vývoji fyzikální optiky.

Jan Marek Marci zemřel 10. dubna 1667 v Praze. Díky svému širokému zájmu nejen o fyziku, chemii, alchymii či astronomii je Jan Marek Marci z Kronlandu považován za polyglotního barokního učence a naše společnost je velmi pyšná na to, že může ve svém názvu nést jméno tohoto všestranného učence.

Další informace ze života tohoto významného a uznávaného učence:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Marcus_Marci

http://en.wikipedia.org/wiki/Jan_Marek_Marci

http://quido.cz/osobnosti/marci.html

http://cesti-vynalezci-vynalezy-cz.webnode.cz/jan-marek-marci-1595-1667-/

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zpracováno na základě informací z následujících  zdrojů:

Bohuslav Strauch - O duze či oblouku nebeském Jana Marka Marků z Kronlandu (Bulletin SSJMM - zvláštní vydání březen 2000)

http://www.cesa-project.eu/cz/slovniky/authors/jan-marek-marci

http://www.techmania.cz/edutorium/art_vedci.php?key=589



Dr. Radut | page