Skip to Content

 

Půlstoletí Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci

Miloslav Vobecký
Ústav analytické chemie AV ČR

     Motivace k odbornému sdružování ve spolcích, zájmových sdruženích či společnostech vychází zpravidla jak z úrovně poznání v daném oboru a vůle po poznání, tak i z nároků a podmínek k jeho rozvoji. Období obnovy po druhé světové válce, rozvíjení nových technologických programů a s tím spojená řešení výzkumných a vývojových zadání, vyvolalo rovněž nároky na uplatnění a rozvoj spektroskopických metod. Potřeba výměny poznatků, metodických zkušeností, ale i v té době méně dostupné literatury mezi pracovníky ve spektrální analyse z vysokých škol, výzkumných a průmyslových laboratoří, vedla iniciativní skupinu k přípravě návrhu na vytvoření organizační podoby zájmového spektroskopického sdružení. Na několika schůzkách, které probíhaly od konce roku 1948 v Ústavu chemické metalurgie a metalografie Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství Českého vysokého učení technického, připravili prof.Ing.Dr. Otakar Quadrát, Ing. František Plzák, Dr. Ivan Smoler, Dr. Miloš Spálenka, Ing.Dr. Wanka a Dr. Korecký ustavení „Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse“.

     Ustavující schůze Sdružení se konala 15. prosince 1949 v ústavu vedeném prof. Quadrátem za účasti 13 spektroskopiků z 12 pracovišť. Sdružení působilo v prvních jedenácti létech za předsednictví prof. Quadráta pod záštitou Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství ČVUT (později VŠCHT), funkci tajemníka vykonával Ing. František Plzák. Pracovní schůze Sdružení se konaly za účasti členů i pozvaných hostů, byly pořádány kurzy pro doškolování techniků i kurzy pro vysokoškoláky, dále byla organizována výměna etalonů, obtížně dostupné literatury a pozornost byla věnována spektroskopickému názvosloví. S postupným rozšiřováním spektroskopických metod zahájila v květnu 1956 vedle sekce emisní spektroskopie činnost sekce nevodivých materiálů pod vedením Dr. Jaromíra Litomiského z Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře a od února 1959 sekce molekulové spektroskopie vedená Ing. Dr. Josefem Plívou a Dr. Milanem Horákem.

     V pátém roce činnosti pořádalo Sdružení ve spolupráci s Československou akademií věd (ČSAV) ve dnech 26. - 29. května 1954 v Liblicích první československou spektroskopickou konferenci za předsednictví prof. Václava Hovorky, člena korespondenta ČSAV. V roce stého výročí objevu spektrální chemické analýzy pořádalo Sdružení ve spolupráci s Komenského univerzitou ve dnech 5.-10. října 1959 v Tatranské Lomnici 2. československou spektroskopickou konferenci, na níž z celkového počtu 224 účastníků bylo 84 zahraničních. Na této konferenci bylo iniciováno pořádání mezinárodních konferencí o analytické spektroskopii známé řady CANAS (Conference on ANAlytical Spectroscopy).

     O postupném rozšiřování spektroskopických metod v různých oblastech výzkumu, průmyslové výroby, geologii, zdravotnictví, zemědělství a dalších oborech svědčí rostoucí účast na akcích pořádaných Sdružením, která po deseti létech jeho činnosti se pohybovala kolem tří set účastníků ze 180 pracovišť. V roce 1960 odchází Sdružení z rámce VŠCHT a stává se volným sdružením při Národním technickém muzeu v Praze, v jehož budově na Letné sídlil sekretariát a byla zde vybudována i demonstrační spektrografická laboratoř. Předsedou byl v tomto období Dr. Josef Kuba a tajemníkem Ing. František Plzák. Nástup automatizace do spektrální analýzy vedl v roce 1965 k ustavení skupiny kvantometrie, kterou vedl Ing. Karel Kuboň. Od prosince 1960 se problémy naší spektroskopie zabývala rovněž Komise pro spektroskopii ČSAV, která se Sdružením spolupracovala. Vznik a zavádění nových spektroskopických metod a směrů rozšiřoval okruhy zájmů, což u řady členů Sdružení směřovalo k další specializaci. Právě řešení tohoto stavu, který předpokládal odpovídající organizační podmínky, jakož i tehdejší právní postavení Sdružení a některá duplicitní řešení spektroskopických problémů Komisí i Sdružením, vedlo v létě 1966 k založení Československé spektroskopické společnosti při ČSAV. Po osmnácti létech úspěšného rozvoje zájmového sdružení československých spektroskopiků ukončilo Sdružení k 30. dubnu 1967 svoji činnost, v níž pokračovala Československá spektroskopická společnost, ustavená 29. září 1967 na schůzi v Národním technickém muzeu za účasti 117 členů, byl zvolen Hlavní výbor, předsedou prof. Josef Plíva, člen korespondent ČSAV, místopředsedy prof. Vojtěch Kellö, člen korespondent ČSAV a doc. Ing. Eduard Plško, DrSc, vědeckým tajemníkem RNDr. Milan Horák, CSc. Po vytvoření Společnosti přešlo do její evidence 118 kolektivních členských pracovišť. Akademie věd po založení Společnosti ukončila činnost Komise pro spektroskopii ČSAV, jejíž některé úkoly poté plnil Hlavní výbor Společnosti.

     Těžištěm odborné činnosti se podle rozhodnutí Hlavního výboru z prosince 1968 staly zájmové skupiny (od roku 1973 odborné skupiny) a komise. Problémy obecnějšího charakteru, které se dotýkaly všech nebo několika odborných skupin byly řešeny nebo rozvíjeny komisemi: názvoslovnou, školskou, pro referenční materiály a standardy, pro životní prostředí a přístrojovou. Postupně vytvářené odborné skupiny byly začleněny do sekce atomové spektroskopie a sekce molekulové spektroskopie. V roce 1977 byla vytvořena sekce speciálních spektroskopických metod, kam byly zařazeny odborné skupiny rentgenové spektroskopie, lokální elektronové mikroanalýzy, hmotnostní spektroskopie, instrumentálních radioanalytických metod, Mössbauerovy spektroskopie a elektronové a iontové spektroskopie. S ohledem na metodický vývoj a složení členské základny může být organizační členění pružně modifikováno. Vývoj v oblasti optické atomové spektroskopie vedl v polovině osmdesátých let k integraci skupin sekce atomové spektroskopie, což si vyžádalo změnu stanov, která byla schválena Valným shromážděním Společnosti 12. prosince 1986.

     Funkce předsedy Spektroskopické společnosti zastávali v dalších letech prof. E. Plško (1970-1973), Dr. J. Kuba (1973-1983), Dr. J. Mráz (1983-1990) a od roku 1990 je předsedou prof. K. Volka. V roce 1990 vystoupila Společnost ze svazku vědeckých společností při Československé akademii věd a od rozdělení Československa působí v České republice pod názvem Spektroskopická společnost Jana Marka Marci. Je třeba připomenout, že kolegiální vztahy ve Společnosti se podařilo zachovat i v obdobích společensky složitých.

     Formami odborného dění ve Společnosti jsou především přednášky, semináře, školy, kurzy a konference. Kromě tradičních spektroskopických konferencí, kdy poslední je v pořadí jedenáctá, byla pořádána řada konferencí se zahraniční účastí a konferencí mezinárodních, jejichž organizací byla pověřena naše Společnost. Připomeňme alespoň některé. V roce 1977 to bylo XX. Colloquium Spectroscopicum Internationale a 7. ICAS (z 1160 účastníků bylo 897 zahraničních). Tradice konferencí ICAS (Internationale Conference on Atomic Spectroscopy) byla inspirována mezinárodním symposiem o atomové absorpční spektroskopii pořádaném Ústředním ústavem geologickým a Společností v roce 1967 v Praze. Dále 12th International Conference on High Resolution Molecular Spectroscopy v roce 1992, Nuclear Analytical Methods in the Life Sciences (NAMLS 93) v roce 1993, v roce 1998 European Conference on Molecular Spectroscopy a 13th Radiochemical Conference, pořádanou společně s Českou společností chemickou.

     Informace o dění ve Společnosti, zprávy z konferencí, seminářů a příspěvky o pokrocích ve spektroskopii poskytuje všem členům Bulletin, jehož první číslo vyšlo v dubnu 1968 za redakce Ing. F. Valešky. V současné době je rozesíláno 830 výtisků.

     Za zásluhy o budování Společnosti a rozvoj spektroskopie je od roku 1970 udělováno čestné členství. Rozhodnutím Valného shromáždění bylo tehdy oceněno dílo inspirátorů a zakladatelů Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse udělením čestného členství Společnosti prof. Otakaru Quadrátovi in memoriam. Ing. Františku Plzákovi a v roce 1974 Dr. Miloslavu Čihovi, Ing. Ludvíku Kučerovi in memoriam a Ing. Miloši Spálenkovi. V dalších letech byla oceněna dlouholetá obětavá práce pro Společnost několika dalších kolegyň a kolegů.

     Od roku 1977 uděluje Společnost za přínos k poznání ve spektroskopii Medaili Jana Marka Marci z Kronlandu, která byla poprvé udělována při příležitosti XX. CSI, které se konalo v Praze.

    Společnost vyhlašuje od roku 1982 soutěž o nejlepší práce ve spektroskopii pro mladé spektroskopiky do 35 let v kategorii publikovaných prací a v kategorii diplomových prací. Na základě recenzí a prezentace rozhoduje předsednictvo hlavního výboru Společnosti o konečném pořadí a hodnocení.

     Připomeňme alespoň některá vnější ocenění výsledků dosažených našimi spektroskopiky, např. v roce 1954 obdrželi státní cenu za konstrukci a uvedení do provozu hmotnostního spektrometru RNDr. V. Čermák, RNDr. V. Hanuš, RNDr. Č. Jech a RNDr. J. Cabicar, v roce 1955 RNDr. J. Kuba a další prof. J. Plíva, v roce 1976 Národní cenu SSR v oboru Mössbauerovy spektroskopie prof. J. Cirák, Ing. M. Prejsa, doc. M. Hucl, doc. J. Lipták a Ing. J. Sitek.

     O tvůrčí aktivitě a stupni rozvoje spektroskopie svědčí rovněž celá řada knižních titulů našich autorů z různých oblastí spektroskopie, z nichž mnohé vyšly cizojazyčně. Již v roce založení Sdružení vyšla nákladem Čs. společnosti chemické kniha Josefa Knopa Spektrální analysa a její použití.

    Po pokusu o stručný popis zájmového sdružování československých spektroskopiků v období posledních padesáti let nelze nevzpomenout aktivity na tomto poli v dobách předcházejících. Prvním českým autorem spektroskopické literatury je Jaroslav Formánek (1864 - 1936), profesor pražské techniky. V roce 1901 vyšla v Praze jeho kniha „Kvalitativný rozbor spektrálný látek minerálných i organických“, o rok dříve vyšla v Berlíně německy. Formánek je mj. autorem rozsáhlého pětisvazkového díla Untersuchung und Nachweis organischer Farbstoffe auf spektroskopischem Wege (Springer, Berlin, 1908, 1911, 1913, 1926 a 1927).

      Bohuslav Brauner (1855-1935) se seznámil se spektroskopií v roce 1880 u Bunsena v Heidelbergu. V létech 1881-82 použil metodu absorpční spektroskopie k důkazu, že didym je směsí samaria a dalších dvou do té doby neznámých prvků vzácných zemin, které označil jako Dia a Dib. Ty pak nazval v roce 1885 Auer von Welsbach neodym a praseodym.

     Josef Knop (1885-1964), člen korespondent ČSAV a čestný člen Československé spektroskopické společnosti při ČSAV, se spektrálnímu výzkumu barviv věnoval v létech 1912-1919 jako asistent profesora Formánka a rozšířil tento výzkum do ultrafialové oblasti spektra.

     Václav Dolejšek (1895-1945) během pobytu u profesora Manne Siegbahna na univerzitě v Lundu v létech 1921-22 objevil čáry serie N v rentgenových spektrech uranu, thoria a bismutu. V roce 1932 začal prof. Dolejšek budovat na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy pracoviště, kde kromě rentgenové spektroskopie byla věnována pozornost i absorpční spektroskopii lanthanidů. Později se stal ředitelem samostatného univerzitního Spektroskopického ústavu.

     K praktické aplikaci optické spektrální analýzy na komerčních přístrojích u nás dochází před druhou světovou válkou. V polovině třicátých let rozvíjel Dr. Ivan Smoler emisní spektrální analýzu na přístroji firmy Zeiss vybaveném skleněnou i křemenou optikou ve Vojenském technickém ústavu v Praze. V průmyslu byla tato metoda zavedena nejprve v plzeňském závodě Škoda (přístroje Hilger, posléze Zeiss). Následoval Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Rybitví, Avia v Letňanech, ČKD, ostravské dusíkárny, strojírny v Povážské Bystrici. Absorpční spektroskopie byla aplikována k analýze moče v nemocnici na Bulovce (1939), ve výzkumu a kontrole farmaceutických preparátů v závodě Interpharma (1941).

     Nejzávažnější počin ke vzniku spektroskopie nacházíme u nás již v první polovině 17. století, tedy v době přednewtonovské. V latinském spise „Thaumantias“ se Jan Marek Marci z Kronlandu (1595 - 1667), vydaném v Praze roku 1648, zabýval mj. spektrálními složkami slunečního světla i podstatou a vysvětlením vzniku přírodního jevu duhy.

    Postihnout v časově omezeném prostoru bohatou činnost Společnosti, která byla během jejího padesátiletého působení dílem velkého počtu aktivních členů, je úkol nesmírně náročný. Je však třeba nezapomínat na dílo inspirátorů a zakladatelů Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse a všech pokračovatelů, kteří se zasloužili o dynamický vývoj Společnosti. Lze si jen přát, aby Spektroskopická společnost Jana Marka Marci aktivně podporovala rozvoj naší spektroskopie.

Převzato z Bulletinu Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci č. 100 (říjen 1999)



Dr. Radut | page